11. - 13.8.2011 Přechod Mont Blancu + podmínka na cestách na Blanc

Minulé tři dny jsem vodil pro britskou KE Adventure. Prý, že čtyři skoro důchodce a že na Blanc asi nevyjdeme. Opak byl pravdou.

Nicholas, Sandra, John a Richard byli nejprve s novozélanským vůdcem Russelem na Paradisu a na Blanc jsme si je rozdělili tak, že Sandra a Nicholas s Russelem a Richard s Johnem se mnou. S Russelem jsme se potkali na kafi u lanovky, když jsme dělali rezervaci na odpolední výjezd. Takovou frontu jsem ještě v životě neviděl. Naštěstí na rezervacích pro Guide je to o.k. a tak po chvíli můžeme pokecat.

Russel zná slovenské kluky co vodili na Zelandu a tak zjišťujeme řadu společných známých. Jinak poupravuje informaci o kondici hostů. Všichni se věnují trail runningu, takže jsou prý běžci. Na kopci to do puntíku potvrdili.

Cestou na Cosmique

Čekání na večeři

Jorasses

Start z Cosmique jako obvykle krátce po půl druhé a to už je před námi řada světlušek. Stoupáme svým tempem a na vysokých krocích rychle doháníme předchozí skupiny. Na rozdíl od nich totiž kluci nezpomalují.

Na Col du Mont Maudit je chaos jak víno. Dialogy ve stylu "Helmut was machst du da?" "Seil aus" "Das ist scheisse, ich hab kein stand...."

Raději rozbaluju plnou délku lana a volně lezu od fixů vlevo ke skalkám, štand a dál rovně až na vrchol. Jak jsme zjistili až odpoledne, tímto manévrem jsme učetřili skoro hodinu a aniž jsme to tušili tak předběhli Russla s Nigelem a Sandrou.

Od Col Brenva už celkem slušně fouká, ale nádherná hra barev na Wallisem a blížící se vrchol to stojí za to. Na vrcholu jen pár fotek a mažeme dolů. je tři čtvrtě na osm a máme tedy nejvyšší čas, abychom stihli sestoupit na Gouter a dole přejít kuloár ještě jakž, takž v klidu.

Krátká svačinka v Col Vallot a kafe na Gouteru a na Tete Rouse, kde budeme spát chybí jen pilíř a kuloár. Na pilíři potkáváme sestupující čskou CK. Nenavázaní lidé, kteří se evidentně nejsou schopni v tomto terénu samostaně hýbat, mačky na nohách na suchém skalním terénu o které zakopávají při každém kroku a mezi nimi čtyři průvodci na 34 klientů, kteří se aspoň ty nejslabší snaží chytat do náruče. Skutečně důstojná vizitka České republiky.

Kolem jedné jsme na Tete Rouse, krátce po nás doráží Russel a je čas na Mont Blanc Blanche a nějaké červené na oslavu pěkného dne. Krátce po půl třetí přichází odpolední přeháňka.

První odpočinek ve stoupání na Tacul	Ledová stěnka do Col du Mont Maudit	Svítání nad Walisem z Col Brenva
První slunce nad Col Brenva	Poslední metry pod vrcholem	Mont Blanc 4810 m
Autoportrét na vrcholu	Začátek sestupu normálkou	Svět nad mraky
Nad chatou Vallot	Vallot	Na pilíři pod Gouterem

No a dneska jsme po dobré snídani už jenom seběhli na vláček a dolů do Chamonix.

Aig. Bionassay	Údolí Chamonix	Sestup na Nig d´Angle
Pohodlnější část sestupu

Aktuální podmínka na cestách na Blanc:

Gonela route - ledovec nad chatou relativně dobře vysněžený, celkem dobrá stopa, pozor na měkké mosty přes trhliny odpoledne. Jedná se o zprostředkovanou informaci od jednoho z vystupujících touto cestou.

Three Monts Route - velmi dobrá stopa, trhliny přesněžené, v Col Maudit stopa vedená hodně spodem, kváli serakům. Do sedla vedou tři linie fixních lan, žádná v plné délce, povrch je místy firn, místy vodní led. Pozor levý spodní fix - bílý je těsně pod zavěšením výrazně narušený. Od Col Brenva nahoru pohodlná, dobrá stopa.

Ordinary Route - dobrá stopa, místy lehce úzká na Bosonských pahrbcích, svah z Dome du Gouter jen několik menších trhlin a i ty jsou dobře přesněžené, sestup z chaty Gouter v horní části místy sníh a led, ale dá se bez maček, střední pasáž zcela suchá, pozor v kuloáru stále cca 2-3 m ledu, mačky více něž vhodné - poslední mrtvola předvčerejškem....