28. - 30.9.2011 Vysoké Tatry

Stále perfektní počasí i podmínka. Ve středu lezení s Filipem na Dračí hlavě a Ošarpancích, ve čtvrtek a dneska vodění s Alenou a Laďou na Jastrabce a  Medené lávky na Lomničák.

V sobotu ráno měla podle předpovědi projít krátká studená fronta. Nakonec jsme s Filipem uspěchali start a vracíme se z půlky Zlomisk ještě na jedno kafe a kofolu. O půl desáté se obloha konečně čistí a tak vyrážíme na druhý pokus. V jižní stěně Malé Dračí hlavy už je krásně sucho a sluníčko, vybrali jsme Páleníčkovu cestu.

Původne V/A2, poprvé přelezeno J. Horváthem v roce 1986 volně za 6+. Krásná logická linka, nejtěžší místo je spíše technické, než silové a prefektně se dá jistit, nebo jsou i staré skoby. Přímo z hrotu na hřebeni slaňujeme do dolinky pod Dračím sedlom. nejprve jedno 30 m slanění a pak jedno cca 50 m. Oba slaňáky jsou smyčky na hrotech.

Kopky z Dračí dolinky	Linie Páleníčkovi cesty vede koutem vpravo od převisu	Filip v druhé, klíčové délce za 6+
Filip v druhé, klíčové délce za 6+	Třetí délka, krásné lezení v pevných plotnách	Dračí pleso

V západní stěně Ošarpanců jsme si vyhlédli cestu Staruch/Zavaky. Převážně zajištěno nýty, pěkná sportovka. První délky za celkem bandaskoidních 8, druhá boulder za 7/7+ a třetí technická vyvařovačka s nepříjemným bouldrem na závěr. Když už víte, kde je za hranou schovaný strup, tak je to lehké. Ale krásné....

Ošarpance	Filip ve druhé délce cesty Staruch Zavaky na Ošarpancích	Výlez nad boulderem třetí délky cesty Staruch Zavaky
Slunko nad hřebeny, čas na sestup	Unavený, ale spokojený po vylezení třetí délky na druhý pokus	Večerní Končistá
Zlobivá

Ve čtvrtek ráno si dáváme s Alenou a Laďou sraz v Lomnici u lanovky. Výjezd na Skalnaté a přes Svišťovku přechod na Brnčálku. Polívka na brzký oběd a jdeme na Jastrabku. Celkem fouká, takže volíme jen krátků severní hřeben. Krásná trojková klasika a perfektní výhledy na náš hlavní cíl - Medené lávky na Lomničák.

V pátek startujeme hned po excelentní snídani a kolem osmé už lezeme ve spodní části Německého rebríku. Pohodové tempo, výhledy a metry ubývají a ubývají. Kežmarské strážniky, omrknout první slaňák ze Scepanského veže, Pávukova veža, Bocekova a konec řebříku za Ušatou vežou. Slez na začátek Medené lávky je suchý a tedy v pohodě, ve žlabu skoro neteče voda a tedy i nepadají kameny, prostě dneska žádná schýza.

Spodní lávkou na její nejvyšší místo, přechod do horní a nakonec rovně štítovou stěnou na vrchol. V naprosté pohodě za tři a půl hodinky. Lanovka je bohužel plná a tak scházíme do Lomnického sedla, což nám ale v tak krásném počasí jako je dnes vůbec nevadí. jedinou vadou na kráse je, že jsem foťák zapoměl v autě a tak musíme stáhnout jen fotky z mobilů a nevíme jaké budou.

Jinak dneska večer je přesun na Slezan a v plánu je západní stěna Gerlachu, pak se chceme podívat na přejištěné cesty na Granátové veži a Velické stěně. Tak uvidíme co se podaří.