Do Tater jsem tentokrát odjel už ve středu navečer. Pohodová večeře ve Furkotce a pak jen přespat a ráno vyzvednout na nádraží Mirka s Vlaďkou. Nějaké zkušenosti ze skalního lezení už mají, ale nikdy nelezli vícedélkové cesty v horách.
U snídaně na Popradském upřesníme program, co by je hlavně zajímalo a co si chtějí vyzkoušet a hurá do Mengusovské. Počasí je naprosto excelentní a tak místo zvažovaného hřebene na Rysy ze Žabího sedla míříme přesně na druhou stranu, tedy hřeben Žabího koně. Modrá obloha, jedinečná expozice, prostě paráda.
Po slanění jsme přeběhli přes Tylkovu štrbinu na Volovku a do večera ještě vylézt jižní pilíř. Dvě krásné klasické túry.
V pátek ráno poměrně dost fouká a tak příliš nesázím, že počasí vydrží celý den perfektní. Odhad nevyšel, krom větru bylo nádherně celý den. Po úvodním komínku se na hřebeni Ošarpanců převazujeme a Mirek s Vlaďkou lezou pod mírným kibicováním jako samostatná dvojka až na Prostredný Ošarpanec. Různé štandy, různé jistící body, pohoda. Na prostredném Ošarpanci zase převázání a na Velký Ošarpanec a ke slaňáku dolézáme zase jako tříčlenné družstvo. Jestli jsme byli moc pomalý, tak se omlouváme a doufám, že dvě družstva za námi moc nečekala.
V sobotu ránu lije jako z konve. V klidu vypínám budík ještě před prvním zapípáním a na pohodu vstáváme kolem půl osmé. Počasí se lehce lepší a tak vyrážíme na Ihlu v Ostrvě. Celou cestu lezeme v pohorkách, trénujeme zkracování lana pro chodecké pasáže a současný postup, přímé jištění i současný postup s mezijištěním. Krátce po jedenácté jsme na Ihle, slanění a dolezení na vrchol Ostrvy no a drobnější přeháňka na sestupu už je celkem v pohodě.
Na neděli měli Mirek a Vlaďka samostatný program a já také. Z Brna dojel Patrik s Michalem a na neděli jsme měli naplánovaný Gerlach. Nedělní ráno se těm předchozím ale nepodobá v žádném případě, mrholí a silně fouká. Nakonec se jdeme podívat pod Batizovskou próbu, jestli se počasí nezlepší, ale s přibývající výškou je to spíš jen horší. Na začátku lezecké pasáže se otáčíme a pro tentokrát výstup raději vzdáváme. Nahoru by to šlo, dolů už by muselo, ale byla by tam radost z výstupu? Nebo by to bylo jen překonání vrcholu...
Myslím že hory a lezecké cesty by se stjně jako dívky neměli znásilňovat... (Teď jen kdybych si tak vzpoměl od koho toto úsloví mám...)
 Bašty a Žabí plesa |
 Czarny staw a Morskie Oko |
 Ganky z hřebene Ošarpanců |
 Hřeben Bašt |
 Ihla v Ostrvě (fotka z mobilu) |
 Konečně mám fotku z lezení i já :-), Žabí kůň |
 Ladový potok ve Zlomiskách |
 Litvorový štít a Gerlach z Ošarpanců |
 Mirek na hraně, ve stínu Polsko, na sluníčku Slovensko |
 Mirek na hřebeni Žabího koně |
 Mirek pod štandem |
 Mirek v horních délkách pilíře na Volovku |
 Mirek v plotně na začátku hřebene Ošarpanců |
 Místní kluci v Stanislawskem na Volovce |
 Na jižním pilíři Volovky jsou štandy vyborhákované |
 Na štandu pod Malým Ošarpancem |
 Poslední metry na Ihlu v Ostrvě (fotka z mobilu) |
 První délka hřebene Žabího koně |
 Štand |
 Velký Ošarpanec, Prostredný Ošarpanec a Malý Ošarpanec |
 Vlaďka a Mirek v horním koni |
 Vlaďka na hřebeni Ošarpanců |
 Vlaďka na klíčovým místem hřebene Žabáka |
 Volí chrbát, Volí veža, Žabí veža, Žabíá koň, Rysy |
 Vysoká, Dračí štít a Ošarpance, "Koruna Vysoké" |
 Zlomisková dolina |
 Zlomisková veža, Dračí hlavy a Vysoká |
