1.9.2011 The big trip - Rebufat na Midi, Arete Diable a severka Tour Ronde

Na nejlepší týden počasí letošní sezóny mi vyšel asi i nejlepší program. Po nedělním rozlezu jdeme s Arupem nahoru nabalení jak do skály, tak i ledu. Výsledkem pak bylo přelezení Rebufata na Midi, Arete Diable, severní stěny Tour Ronde a ve čtvrtek oddech na Barberine.

Do rebufata jsme nastoupili přímo po seběhu z lanovky. krásné počasí, zcela suchá skála, devět hodin a ve stěně nikdo. Prostě někdy se dějí i věci neobvyklé nebo spíš je na tom vidět, že je po hlavní sezoně. Dolů jsme slanili pčes Contamine a na chatu v rámci tréninku přes Ladies ridge.

Hřebínek z Midi a Jorasses	Arup v první délce Rebufata	Nález do třetí délky Rebufata
Dvojka nastupující do cesty slaněním shora	Výhled ze stěny	Jižní stěna Midi
Večerní výhled z Cosmique	Večerní výhled z Cosmique	Večerní výhled z Cosmique

V úterý snídaně ve tři a jdeme si zaběhat. Perfektní stopa a umrzlý sníh, za zhruba hodinku a půl jsme v Circle du Maudit a začínáme stoupat směrem k Breche du Diable. Směr výstupu není zejména při čelovkách úplně jasný, nicméně nakonec jsme v tom správném kuloáru a po ještě jedné menší lezecké vložce pod Corne du Diable, prvním ze 4000 vrcholů hřebene Diable.

Ze štrbiny lezeme nádhernou plotnovou délku na Pt. Chaubert, následují dvě slanění. Zejména pozor na to první - 30 m zcela tiptop. Druhé slanění do sedla pod Pt. mediane už je víc v pohodě, za to lezení Pt. Mediane je asi nejtěžší pasáží celého hřebene. Poctivé 5b lezení ve spárách. Nicméně největší lahůdkou je asi prolézt úzkým oknem ke slaňáku. Vzdušných 25 m a jde se na lezení na Pt. Carmen.

Pro prvolezce bylo dobré lézt v mačkách a podle průvodce je tato pasáž zaledněná téměř vždy. Na vlastní vrchol už to bylo lepší zase bez maček. Slanění do sedla a mixový žlábek do Breche Isolee. Tento nejtěžší vrchol z časových důvodů vynecháváme a mžeme na vrchol Taculu. Chata - vrchol rovných dvanáct hodin. Večeři na Cosmique jsme stihli.

První slunéčko na jižní stěně Mont Blancu	Lezení pod Corne du Diable	Arup v dolezu na Pt. Chaubert
Druhé slanění z Pt. Chaubert	Lezení na Pt. Mediane	Výhledy na Blanc a Peuterey
Lezení na Pt. Carmen	Těsně pod východním vrcholem Taculu	Arup na vrcholové převěji Taculu
Mont Blanc du Tacul 4245 m	Arete Diable z bonbónů

Ve středu vstáváme opět ve tři a až po Capucin máme stejnou trasu nástupu. Krátce po šesté už přelézám okrajovou trhlinu severní stěny Tour Ronde. Perfektní firn se místy střídá s tvrdým ledem, ve střední pasáži je super plastický nový led a ve vrcholovém poli zase firn a místy tvrdý led. Aspoň to není monotónní. Na vrcholu jsme krátce po deváté a jelikož Ordinary route je zcela suchá, volíme pro sestup raději hřeben Freshfield.

Původní plán byl zůstat ještě jednu noc na Torino a zkusit ve čtvrtek Dent du Geant, ale předpověď počasí i Arupova únava po dvou těžkých dnech jsou důvodem pro změnu plánu.

Dent du Geant	Arup v prvním ledovém poli	Led v prvním ledovém poli
Východ slunce nad Alpami	Východ slunce nad Alpami	Nález do střední části stěny
Arup ve střední části stěny	Střední zúžená část stěny	Výhled na arete Diable
Mlha nad Aostou	Dolez na vrchol	severní stěna Tour Ronde

Ve čtvrtek ráno je nahoře nasněženo, zataženo a je vidět, že dost fouká. Takže to bylo správné rozhodnutí. Na Barberine si užíváme lezení na sluníčku a místy se objevují i první stromy do žluta. prostě pomalu se blíží konec léta a začíná podzim.

Arup v plotnách Vipere au Pied

Poslední délka Vipere au Pied

První barevné stromy